Duben byl letos hodně intenzivní, ale vlastně moc příjemným způsobem. K malování v ateliéru se přidaly práce kolem domu a zahrady, zajela jsem si na skok do televize, zarámovala jsem prodaný obraz a taky jsme se začali koupat v domácím bazénu.
Naše domácí koupací sezóna letos začala už v polovině dubna.
Snídaně s Novou
Na začátku měsíce jsem začala pracovat na sérii obrazů, které barevností a tématem navazovaly na obraz, který jsem si připravovala do vysílání Snídaně s Novou. Chtěla jsem si celé téma předem vyzkoušet a mít jistotu, že se v něm budu cítit přirozeně i během živého vysílání. Současně jsem si připravila i obraz „v procesu“, abych během rozhovoru nemusela malovat úplně od nuly a mohla ukázat více fází práce na obrazu.
Přípravy obrazů před živým vysíláním ve Snídani s Novou.
Do Prahy jsme s manželem odjeli 6. dubna a samotné vysílání proběhlo 7. dubna. Byla to pro mě další velká zkušenost a moc příjemný zážitek. O tom, jak celé natáčení probíhalo, si můžete přečíst v samostatném článku na blogu.
Obraz, který vznikal během vysílání, jsem pak doma ještě dál rozpracovala a nakonec se proměnil v menší „kobercový“ obraz s modrými kosatci s názvem "Little Iris Rug". Z původního televizního obrazu tak vznikl trochu jiný motiv. A protože jsem si kosatcové téma tak trochu více kvůli živému vysílání nacvičovala, vznikla ještě jedna květinová louka, tentokrát bez kobercového motivu. Na webu jej mám jako "Iris Garden".
Obraz ze Snídaně s Novou nakonec dostal úplně novou podobu.
Dubnové prodeje obrazů
Velkou radost mi během dubna udělal také prodej velkého obrazu "Always Spring" se zlatým deštěm, který nakonec skončil v nádherném funkcionalistickém domě navrženém brněnskými architekty. Vždycky mě baví vidět moje obrazy v reálných interiérech, ale někdy si všechno opravdu sedne tak přirozeně, že z toho mám radost ještě dlouho potom.
Poslední vrstva před cestou do nového domova.
Současně jsem malovala sérii více texturovaných obrazů s hyacinty, narcisy a dalšími jarními květinami. A překvapilo mě, že se všechny čtyři obrazy prodaly prakticky okamžitě — dva menší ("Jarní zahrádka" a "Hyacintová zahrádka") a dva středně velké ("Zahrádka pod zlaticí" a "Velvet Spring Haze"). Jeden z nich si koupila moje dlouholetá klientka, která už doma několik mých obrazů má. Vždycky mě těší, když se ke mně lidé vracejí opakovaně.
Textury a vrstvy mě letos baví čím dál víc.
V dubnu jsem také prodala dva obrazy z loňského roku. Obraz "Jaro je láska" na svého majitele čekal vlastně docela dlouho na to, jak moc byl mezi lidmi oblíbený. Nakonec padl do oka někomu, koho znám osobně. Tak jej možná někdy ještě uvidím na vlastní oči. :) Tento obraz jsem také sama rámovala do přírodního dřevěného floatového rámu. Vždycky mě překvapí, jak moc dokáže rám obraz změnit a pozvednout. Sama zvládnu zarámovat obrazy zhruba do velikosti 100 × 120 cm. Větší hotové floatové rámy už se hůř objednávají.
Správný rám dokáže obraz úplně proměnit.
Dalším starším prodaným obrazem byl v dubnu obraz "Faith in Nature" o velikosti 110 x 170 cm.
Tisky
V dubnu jsem také více rozjela reprodukce na plátně. Jedna moje stálá klientka si nechala vyrobit velkou reprodukci obrazu "Jaro zrozené z bouře" ve velikosti 130 × 130 cm a současně jsem rozšířila nabídku o mini reprodukce na plátně ve velikosti 30 × 30 cm. Jsou zabalené jako malý dárek a budou ideální třeba jako dárek pro maminku ke Dni matek, pro paní učitelku, pro kamarádku, nebo jen jako menší pozornost pro někoho blízkého.
Jedna z největších reprodukcí, které letos vznikly.
V dubnu jsem si také doplňovala zásoby materiálu do ateliéru. Dorazila mi nová velkoformátová plátna (doporučuji malirskaplatna.com) a zároveň jsem objednávala další akrylové barvy, které při malování používám nejraději. Dlouhodobě pracuji hlavně s barvami Golden, Abstract od Sennelieru, Schmincke Primacryl, Liquitex Soft Body Acrylics a také Renaissance Acrylics. Každá z těch barev se chová trochu jinak a právě kombinování různých hustot a sytostí mě baví asi nejvíc. Neumím si představit, že bych pracovala jen s jednou značkou.
Doplňování zásob barev.
Kolem domu
Kromě malování jsme doma trávili opravdu hodně času venku. Zahájili jsme koupací sezónu v našem vyhřívaném bazénu, který máme zapuštěný přímo v terase. Je se slanou vodou, vyhřívaný hlavně pomocí solárních panelů a voda má kolem 36,5 stupně. Bazén má i lavici s bublinkami, takže funguje trochu jako whirlpool. Máme ho schovaný pod těžkým poklopem, který děti samy nezvednou a krásně udrží teplou vodu od dubna do října.
Je fajn mít ho přímo před okny obývacího pokoje a vidět na něj vlastně odkudkoliv. Človek má díky tomu bazén a dění v něm neustále pod kontrolou, i když si třeba odskočí pro vodu na pití dovnitř domu. Většinou se koupeme večer, ať už s dětmi, nebo sami po jejich uspání. Zbytek roku pak zase více saunujeme.
Hodně času jsme věnovali také zahradě. Sázeli jsme jahody, přesazovali květiny a zakládala jsem si nový trvalkový záhon před okny ateliéru. Je to hodně teplé místo uzavřené mezi zdmi, takže sama jsem zvědavá, co tam nakonec přežije. Další trvalkový záhon jsme vytvořili i u vstupu do sklepa, kde máme saunu a domácí fitko. Tam už to byla trochu větší bojovka, protože po stavbě zůstalo v zemi hodně kamení a tvrdého terénu. Duben byl letos navíc ve Velkých Pavlovicích extrémně suchý, takže poslední týdny prakticky jen zaléváme a vyhlížíme déšť.
Jedno z nejpracnějších míst celé zahrady.
S manželem jsme navíc začali pracovat i na jednom větším projektu. Zatím o něm nechci psát moc detailů, protože je úplně na začátku, ale znamenalo další dávku fyzické práce — lakování dřeva, vrtání, stavění plotu a atd. A vlastně mě baví, jak moc se moje práce u obrazů střídá s úplně obyčejnou manuální prací venku.
Snad něco ze založené skalky přežije i do příštího roku.
Malé radosti
Jako každý rok jsme také vyrazili na Farmu Ovčí Terasy v Němčičkách — dát si kávu, dezert a podívat se na zvířata. Máme to kousek a je to jedno z těch míst, kam se člověk rád vrací s dětmi nebo na kole během jara a léta.
Jedno z našich oblíbených jarních míst.
A i když byl duben pracovně hodně nabitý, pořád se mi dařilo držet sportovní rutinu. Aktuálně jezdím dvakrát týdně do fitness centra v Zaječí Na Kapličce, kde většinou cvičím kolem 80 až 90 minut, a jednou týdně cvičím doma. Beru to hodně jako formu psychického odpočinku.
Kromě většího odpočinku jsem v poslední době uvažovala hodně i o nějaké formě studia. Těch nápadů jsem měla více, ale zvítězilo něco, co je mimo malování, mimo marketing, prostě něco, co nemá žádný další účel a ani cíl. Začala jsem chodit na soukromé lekce klavíru. Hrála jsem už na základní škole, ale to už vnímám jako sto let starou záležitost... :D Takže pěkně od začátku. A hlavu zaměstnávat i něčím jiným než barvami a Instagram Reels.
Mám radost, že se učím zase něco úplně nového.
A úplně na závěr ještě jedna dubnová radost — po zimě jsme nechali vyčesat našeho destiletého australského ovčáka Fida. Ve Velkých Pavlovicích se totiž otevřel nový psí salon pro psy - Styl & Chill a výsledek byl skvělý. Byl tam sice přes čtyři hodiny, ale stálo to za to. Zase je krásně bílý.
Po roce zase vypadal jako úplně jiný pes.
Další fotky:
Vybalování nových velkých pláten na malování.
Nové jarní obrazy vznikaly v dubnu prakticky každý den.
Jedna z variant motivu modrých kosatců.
Další velká zkušenost mimo ateliér — živé vysílání ve Snídani s Novou.
Malé reprodukce jako dárek ke Dni matek nebo pro paní učitelku.
Ahoj! Simona