Jsem česká malířka Simona Vojtěšková a tvořím velkoformátové abstraktní obrazy inspirované krajinou, květinami a barvou. Když se dnes ohlédnu zpět, uvědomuji si, jak výrazně se moje tvorba během několika let proměnila. Od prvních obrazů až po současné velké květinové kompozice vzniklo více než 300 obrazů, kdy většina z nich už visí v různých interiérech, soukromých sbírkách i firemních prostorách.
Moje malba vždy vznikala intuitivně. Nikdy jsem nepracovala podle předem připraveného konceptu – spíše nechávám barvu, kompozici a energii obrazu, aby mě vedly samy. Když se ale na svou tvorbu dívám zpětně, vidím, že každé období mělo svou atmosféru, témata i hledání.
2021 – první veřejné obrazy
Rok 2021 byl pro mou tvorbu zásadní. První obrazy, se kterými jsem začala veřejně vystupovat, byly barevné „stromové“ motivy. Byly plné rytmu, vrstvené struktury a výrazných barevných kombinací. Mnozí jim s nadsázkou říkali „lízátka“, ale právě jejich hravost a barevná energie si rychle našly své publikum.
Nejčastěji jsem pracovala s formátem 70 × 100 cm a celou kolekci jsem si sama rámovala do subtilních dřevěných lišt. Rám tak obrazům dodával jemnost a přirozený charakter.
Právě s touto kolekcí jsem připravila svou první samostatnou výstavu v Art galerii Brno s názvem Beton a barvy. Výstava propojovala malbu s betonovými obrazy Litone, které jsme tvořili společně s manželem. Ohlas byl velmi pozitivní a právě v této době se pro mě malba začala stávat stále důležitější součástí života.
Postupně jsem se od konkrétnějších stromových motivů začala přesouvat k volnější abstrakci. Začala jsem více experimentovat s barvou, plochou a energií obrazu.
obraz: Sky, 70 x 100 cm
2022 – hledání vlastního stylu
Rok 2022 byl obdobím intenzivního experimentování. V obrazech se střídala volná abstrakce s prvními pokusy o abstraktní krajinu.
Příroda se v mé tvorbě objevovala už dříve, ale právě v tomto období jsem začala hledat způsob, jak ji převést do abstraktní malby. Malovala jsem stromy, louky, náznaky krajiny i kopce – ne realisticky, ale spíše jako atmosféru a energii prostoru.
Právě tehdy začaly vznikat první obrazy abstraktních květinových luk. Byly to momenty, kdy jsem měla pocit, že se moje tvorba začíná ubírat směrem, který je mi opravdu blízký.
Současně jsem tehdy pracovala v malém bytě v Brně a často střídala malbu s tvorbou betonových obrazů Litone. Vznikaly také první zakázky na obrazy do konkrétních interiérů.
Na konci roku jsem také poprvé nechala vytvořit reprodukce svých obrazů ve formě fine art plakátů.
obraz: Childhood, 100 x 100 cm
2023 – květinové louky a nové techniky
Rok 2023 byl pro mě velkou osobní změnou – narodilo se mi druhé dítě, syn Zachary. Na začátku roku jsem sice ještě měla výstavu v galerijním prostoru Těšínského divadla v Českém Těšíně, ale většina roku se nesla ve znamení nového rodinného rytmu.
Právě v tomto období jsem se začala více utvrzovat ve stylu květinových luk. Postupně jsem opustila stromkové motivy a začala více pracovat s tvary květin, barevnými tečkami a organickými strukturami.
Experimentovala jsem také se smíšenými médii – do akrylových barev jsem přimíchávala písek, čímž vznikaly plastické struktury s téměř trojrozměrným efektem.
Velkou změnou bylo také stěhování z Brna do Velkých Pavlovic, kde jsem si poprvé vytvořila vlastní ateliér. Díky většímu prostoru jsem začala pracovat s většími formáty.
V tomto roce jsem také objevila nový směr tvorby – vlněné tapisérie, které vytvářím technikou tuftování ze stoprocentní vlny.
obraz: Flower Pasture, vlna
2024 – velké formáty a výstavy
Rok 2024 byl velmi intenzivní a přinesl několik výstav. Na jaře jsem vystavovala v Laufen Space Prague a později jsem měla velkou sólovou výstavu ve Vnitroblocku v Praze v rámci projektu Dude and Barbies Gallery.
Na konci roku následovala další výstava v Art & Coffee.
V malbě jsem v této době hodně pracovala s velkoformátovou abstrakcí, někdy i ve dvoumetrových formátech. Obrazy obsahovaly organické linie, kruhy a struktury připomínající krajinu nebo podmořský svět.
Postupně se ale abstrakce znovu začala přibližovat přírodě. Do obrazů se vracely motivy květin, jarních rostlin a barevných krajin.
Současně jsme s manželem intenzivně pracovali na budování SENO atelieru, prostoru, který měl později sloužit jako galerie, showroom a kancelář.
obraz: Sea Lights, 170 x 190 cm
2025 – ustálení stylu
Rok 2025 přinesl několik důležitých momentů. Proběhly tři výstavy – sólová výstava v Laufen Space Prague, výstava v Art Gallery Olomouc a především velká výstava v Galerii Josefa Lieslera v Kadani, která pro mě byla jedním z důležitých milníků.
Moje květinové louky se v této době začaly více ustalovat. Květiny už nebyly tak vzdušné jako dříve – naopak působily hustěji a více zakořeněné v prostoru obrazu.
Často jsem pracovala s kulatými formáty a opakujícími se tvary květin. Velkou inspirací se staly například macešky nebo výrazné kosatce.
Vedle malby vznikaly také další vlněné tapisérie, které fungují jako výtvarné i akustické objekty v interiéru.
Velkým milníkem bylo také otevření SENO atelieru ve Velkých Pavlovicích, kde dnes mohou návštěvníci přijít a obrazy si prohlédnout osobně.
A v osobním životě přišla ještě jedna změna – od podzimu jsem se mohla naplno věnovat tvorbě a pracovat jako umělkyně na plný úvazek. Syn nastoupil do školky a dcera do první třídy ZŠ.
obraz: Iris Mosaic, 130 x 130 cm
Moje tvorba se stále vyvíjí.
A stejně jako příroda, která mě inspiruje, se proměňuje s každým novým obdobím.
Simona