Archiv prodaných obrazů

Jsem česká malířka Simona Vojtěšková a tvořím velkoformátové abstraktní obrazy inspirované krajinou a květinami.

Více než 250 obrazů, které během několika let našly svůj domov v různých interiérech, soukromých sbírkách i veřejných prostorách. Tato stránka je archivem mé dosavadní tvorby – přehledem realizovaných abstraktních obrazů na plátně, které vznikaly spontánně i na zakázku.

Pokud vás osloví atmosféra, barevnost nebo kompozice některého z obrazů, podobné dílo pro vás mohu vytvořit na míru – s ohledem na konkrétní prostor, světlo i celkový charakter interiéru.

V mé tvorbě se dlouhodobě objevují abstraktní květinové motivy, práce s vrstvami a výrazné, ale harmonické barevné kombinace. Velký formát mi umožňuje pracovat s energií prostoru – obraz pak není jen dekorací, ale stává se jeho přirozenou součástí.

Níže najdete výběr prodaných obrazů rozdělených podle jednotlivých let. Každý z nich představuje určité období, náladu i vývoj mé práce s barvou a kompozicí.

Pokud chcete prozkoumat kompletní archiv prodaných obrazů, najdete ho na této stránce. V mém archivu je už více než 250 prodaných obrazů – převážně velkoformátových abstraktních květinových obrazů na plátně. Ty dnes visí v soukromých interiérech i sbírkách.

Další informace a proběhlé výstavy najdete na stránce o mě.

Pro lepší představu o vývoji mé tvorby doporučuji začít u nejstarších obrazů a postupně pokračovat směrem k současnosti – jak při čtení textu, tak při prohlížení obrazů. :)

Simona

Rok 2025:

Rok 2025 byl pro mou tvorbu velmi důležitým obdobím – jak z hlediska výstav, tak z hlediska dalšího vývoje stylu.

Během roku jsem měla tři výstavy. V dubnu proběhla moje sólová výstava v Laufen Space Prague, opět ve spolupráci s kurátorkou PhDr. Renátou Mužíkovou, PhD. Byla to již druhá výstava v tomto prostoru, tentokrát však poprvé samostatná.

Další výstava se konala v Art Gallery Olomouc, kde byla prezentována kolekce mých obrazů v galerijním prostoru spojeném s kavárnou. Výstava byla velmi dobře navštěvovaná a prodalo se zde několik obrazů.

Nejvýznamnější výstavou roku byla však moje sólová výstava v Galerii Josefa Lieslera v Kadani, která probíhala od září do listopadu. Kurátorkou byla Mgr. et MgA. Zdeňka Bílková. Výstava se konala v krásném historickém galerijním prostoru a pro mě osobně představovala jeden z důležitých momentů mé dosavadní umělecké cesty.

V obrazech jsem nadále pracovala s kulatými formáty a opakujícími se tvary květin. Velkou inspirací se pro mě v tomto roce staly například macešky, ale zároveň jsem se vrátila také k výrazným velkým kosatcům, které se staly jedním z charakteristických motivů mé tvorby.

Vedle těchto organických květinových motivů jsem začala experimentovat i s jiným pojetím tvarů. Některé květiny získávaly téměř kubistickou strukturu, například v obraze Iris Mosaic, který se prodal během výstavy v Galerii Josefa Lieslera.

V roce 2025 se prodalo také několik velkoformátových obrazů. Mezi oblíbené patřil například obraz Spring Awakening. Na konci roku vznikl obraz Barevná bouře, který se prodal krátce po dokončení. Tento obraz byl výrazně odlišný od květinových luk – šlo o abstrakci s náznakem krajiny.

Vedle malby jsem pokračovala také v tvorbě vlněných tapisérií. V tomto roce vzniklo několik kulatých tapisérií, které fungují nejen jako výtvarný objekt, ale také jako měkký akustický prvek v interiéru. Tyto tapisérie ze stoprocentní vlny působí jako plastické objekty na stěně – připomínají měkké vlněné polštáře a dodávají prostoru výrazný designový charakter. Jednu z mých kulatých tapisérií vlastní i Darina Burianová se svým manželem, hudebníkem Jiřím Burianem, alias Kapitánem Demo. 

Velkým milníkem roku bylo také otevření SENO atelieru ve Velkých Pavlovicích. Dne 23. května 2025 jsem zde začala prezentovat své obrazy a od tohoto okamžiku mají návštěvníci možnost přijít si obrazy osobně prohlédnout přímo do mé soukromé galerie.

Rok 2025 byl pro mě významný i osobně. V září nastoupilo moje druhé dítě do školky a já jsem se tak mohla naplno věnovat své tvorbě. Právě od tohoto období jsem začala pracovat jako umělkyně na plný úvazek.

Rok 2024:

Rok 2024 byl pro mou tvorbu velmi intenzivní a zároveň plný výstavních projektů. Hned na začátku roku jsem se zúčastnila dvou společných výstav. Jedna z nich proběhla v galerijním prostoru Laufen Space Prague, kde výstavu kurátorsky vedla PhDr. Renáta Mužíková, PhD. Výstava se konala na jaře a představila moji aktuální tvorbu v prostoru zaměřeném na současné umění a interiérový design.

Na jaře jsem zároveň připravila velkou sólovou výstavu ve Vnitroblocku v Praze v rámci projektu Dude and Barbies Gallery, kterou kurátorsky připravila Mgr. Kristýna Kadáková. Výstava zaznamenala velmi silný ohlas – Vnitroblock je živý kulturní prostor, kterým denně prochází velké množství lidí, a obrazy tak měly možnost oslovit široké publikum.

Na konci roku jsem měla další samostatnou výstavu v kavárně Art & Coffee v pasáži poblíž České národní banky. Kurátorkou této výstavy byla opět Renáta Mužíková.

Co se týče malby, tak na začátku roku jsem pracovala především s velkými abstraktními formáty, často i dvoumetrovými. Vznikla série obrazů založených na organických liniích a kruhových formách – motivy připomínaly hadovité tvary, propojené kruhy nebo barevné cesty. Některé obrazy evokovaly podmořský svět, jiné působily jako abstraktní mapy nebo krajiny. Objevovaly se v nich například drobné tečky, které vytvářely rytmus a pohyb v kompozici.

Postupně se moje abstraktní obrazy začaly více přibližovat krajině. Do obrazů se dostal motiv duhy, ale také motiv deště, který jsem začala opakovat v různých variantách abstraktních krajin.

Během roku se moje tvorba znovu více přiblížila květinovým motivům. Začala jsem malovat jarní květinové obrazy, ve kterých se objevovaly například narcisy, hyacinty nebo zlatice. Tyto motivy jsem pak dále rozvíjela i v následujícím roce.

Květinové louky z tohoto období byly velmi vzdušné a lehké. Květiny v nich často působily, jako by se v prostoru vznášely. Hodně jsem také pracovala s kulatými formáty obrazů, které umožňovaly jiný typ kompozice a pohybu v obraze.

Vedle malby jsem pokračovala také v tvorbě vlněných tapisérií, například tapisérie Last Flowers. Tyto práce vznikají technikou tuftování ze stoprocentní vlny a mají výrazný plastický charakter.

Rok 2024 byl zároveň důležitý i z hlediska budování prostoru pro další tvorbu. Společně s manželem, architektem Jiřím Vojtěškem, jsme intenzivně pracovali na stavbě SENO atelieru. Bourali jsme příčky, upravovali podlahy a připravovali prostor tak, aby mohl v roce 2025 začít fungovat jako galerie, showroom a kancelář. 

Rok 2023:

Rok 2023 byl pro mou tvorbu obdobím velké osobní i pracovní změny. Na začátku roku jsem uspořádala tříměsíční výstavu v galerijním prostoru Těšínského divadla v Českém Těšíně. Vernisáže jsem se bohužel nemohla zúčastnit, protože termín jejího konání připadl právě na den narození mého druhého dítěte – syna Zacharyho. Výstava přesto proběhla a stala se mou jedinou výstavou v tomto roce.

Po narození syna se moje tvorba přirozeně vyvíjela. V malbě jsem se začala více utvrzovat ve stylu květinových luk, který jsem objevila v předchozím období. Postupně jsem opustila takzvané „stromkové“ nebo „lízátkové“ obrazy, i když některé tvary se v květinách ještě stále objevovaly. Často jsem pracovala s kulatými formami květů a doplňovala je drobnými tečkami a barevnými strukturami. Například obraz Serendipity (100 x 140 cm).

V tomto roce jsem také více experimentovala se smíšenými médii. Vznikla série obrazů, které měly výraznou plastickou strukturu – do akrylových barev jsem přimíchávala písek, díky čemuž obrazy získaly téměř trojrozměrný charakter.

Vedle květinových luk jsem se občas vracela také k čisté abstrakci. Tyto obrazy byly v té době opravdu velmi volné a nepřipomínaly krajinu ani konkrétní motivy – šlo spíše o práci s barvou, rytmem a kompozicí. Příkladem je obraz Another Story, který má 100 x 100 cm. 

Velkou životní změnou byl také přesun z Brna do domu ve Velkých Pavlovicích, kde jsem si poprvé vytvořila vlastní ateliér. Díky většímu prostoru jsem začala pravidelně pracovat i s většími formáty obrazů. V tomto období jsem hodně hledala nové podoby květinových luk, střídala různé tvary květin a vracela se i k některým starším motivům.

Objevily se také nové barevné motivy, například duha, a vznikla i série obrazů s výrazně podzimní atmosférou.

Rok 2023 byl zároveň začátkem dalšího důležitého směru mé tvorby – vlněných tapisérií. Poprvé jsem začala pracovat s tuftovací pistolí a učila se techniku vytváření ručně tuftovaných tapisérií ze stoprocentní vlny. Tyto tapisérie jsou plastické a mají výrazný 3D efekt – vlna přirozeně přechází přes okraj a vytváří dojem měkkého, nadýchaného objektu na stěně.

Na konci roku vznikly také první opravdu velkoformátové obrazy květinových luk, například ve formátu 150 × 150 cm. Tyto obrazy se vyznačovaly výraznou barevností a silnými kontrasty. Právě tyto velké obrazy zaznamenaly velmi silný ohlas a rychle si našly své nové majitele.

Rok 2023 tak pro mě znamenal období přechodu – od hledání stylu k jeho postupnému upevnění, od menších obrazů k velkým formátům a zároveň k objevování nových technik, jako jsou vlněné tapisérie.

Rok 2022:

Rok 2022 byl pro mou tvorbu obdobím intenzivního experimentování a hledání vlastního výrazu. V obrazech se tehdy střídaly dva hlavní směry – volná abstrakce a přírodní motivy, ve kterých jsem se snažila najít svůj osobní styl.

Příroda se v mé tvorbě objevovala už dříve, ale právě v tomto období jsem začala více zkoušet různé její podoby. Malovala jsem abstraktní stromy, louky, náznaky krajiny i kopců. Nešlo o realistické zobrazení přírody, spíše o zachycení její atmosféry, barevnosti a energie.

Moje abstrakce z tohoto období byly jednodušší než dnes. Pracovala jsem s většími barevnými plochami a čistší kompozicí bez výrazných organických tvarů. Velmi mě tehdy bavily obrazy laděné do modrých tónů a vznikla celá série abstraktních obrazů, kde hrála hlavní roli barva a celková nálada obrazu. Například obraz Conscience.

Postupně jsem ale začala objevovat motivy, které se později staly důležitou součástí mé tvorby – především abstraktní květinové louky. Mezi první takové obrazy, u kterých jsem pocítila, že jsem na správné cestě, patřil obraz Spring nebo obraz Childhood.

V té době jsme stále žili v menším bytě v Brně, kde vznikala většina obrazů. Pracovala jsem ve spíše stísněném prostředí, ale právě toto období bylo velmi tvůrčí. Paralelně jsem také intenzivně pracovala na betonových obrazech Litone, takže se malba často střídala s tvorbou z úplně jiného materiálu.

Rok 2022 přinesl také několik zajímavých spoluprací a výstav. Jeden z obrazů jsem vytvořila pro značku Pura Vida, která jeho motiv použila na kolekci sportovního oblečení – například na leginy, kraťasy, sportovní podprsenky a trička.

Zúčastnila jsem se také společné výstavy v dřívějším Café POLE v Brně naproti Dětské nemocnici. Další výstava "Lesi" proběhla v Praze na náplavce v prostoru U jednoho stolu. V tomto roce jsem měla své obrazy poprvé vystavené také v Pasáži českého designu v Praze, která představuje tvorbu českých umělců a designérů přímo v centru města.

Protože jsem tehdy ještě neměla na webu tak širokou nabídku obrazů jako dnes, vznikalo také mnoho děl na přání pro konkrétní interiéry. Zakázková tvorba mě v té době výrazně formovala a umožnila mi pracovat s různými formáty i barevnostmi podle přání klientů.

V listopadu roku 2022 jsem poprvé nechala vytvořit reprodukce svých obrazů ve formě fine art plakátů. Mezi první motivy patřily obrazy Hold on to that feelin', Podzimní cappuccino, Kam chodí lišky spát a Kiwi Mountains. Byla to moje první zkušenost s tím, jak mohou obrazy existovat i v jiné podobě než jako originální malba na plátně.

Druhá polovina roku 2022 byla pro mě zároveň velmi příjemným obdobím i v osobním životě. Moje dcera Laura už začala chodit do školky, takže jsem měla více prostoru pro soustředěnou práci doma. Současně jsem byla těhotná a pomalu jsem se připravovala na další životní změnu a na období, které přinese tvorba a malování se dvěma dětmi.

Rok 2021:

Rok 2021 byl pro mou tvorbu zásadní. První obrazy, se kterými jsem začala veřejně vystupovat, byly barevné „stromové“ motivy – obrazy plné rytmu, vrstvené struktury a výrazných barevných kombinací. Mnozí jim s nadsázkou říkali „lízátka“, ale právě tato hravost a barevná energie si rychle našla své publikum.

Nejčastějším formátem byl rozměr 70 × 100 cm. Celou kolekci jsem si sama rámovala do subtilních dřevěných lišt, což obrazům dodalo jemný, přirozený rám a podtrhlo jejich lehkost.

Se stromečkovou kolekcí jsem následně připravila svou první samostatnou výstavu v Art galerii Brno. Výstava s názvem Beton a barvy propojila malbu s betonovými obrazy Litone, které jsme tvořili společně s manželem. Vernisáž i celá výstava zaznamenaly velmi pozitivní ohlas a právě toto období pro mě znamenalo důležitý posun – začala jsem se více věnovat prodeji obrazů a tvorba se stala intenzivnější součástí mého života.

Postupně jsem se od konkrétnějších stromových motivů přesunula k volnější abstrakci. Začala jsem experimentovat s plochou, barvou a energií obrazu bez konkrétního tvarového ukotvení. Vznikaly obrazy laděné do jedné dominantní barevnosti – například teplé žluté, růžové nebo tyrkysové, kde barva sama vytvářela atmosféru.

V tomto období vzniklo také několik větších zakázkových děl. Mezi nimi například obraz Koi Fish, realizovaný pro soukromý interiér v Brně. Šlo o můj tehdy největší formát – 150 × 150 cm – který znamenal další krok směrem k velkoformátové abstraktní malbě.

Rok 2021 tak položil základy mé další tvorby – od konkrétního motivu ke svobodnější abstrakci a od menších formátů k velkým obrazům do interiéru.